Slavný keltský druid Górdan žil před více dvěma tisíci let v keltském oppidu Závist. Při slavnostech konaných v období zimního slunovratu konal ve Vltavě ritální koupele k oslavě keltských bohů Nechtana (vodní bůh) a Belisamy (bohyně spojovaná s řekami a jezery).
Dosáhl vysokého stupně otužilosti, jeho špičkovým výkonem byl pobyt přibližně devadesátiminutový pobyt v zimní vodě. Měření bylo prováděno přesýpacími stopkami, proto nelze tento výkon uvést s vteřinovou přesností. Dále vlastním tělem rozehříval kvádry ledu.
Jméno Górdan znamenalo v keltštině "nedobytná pevnost". Za více než dva tisíce let, které uplynuly od jeho působení na Závisti, bylo jeho jméno zkomoleno nejprve na Hodan, později na Hodek. Právě od jména Hodek je odvozen název pražské městské části Hodkovičky. Zde se totiž ve Vltavě Górdan na své rituální koupele připravoval a často je tu i konal. Je proto příznačné, že právě v Hodkovičkách má svou klubovnu Česká otužilecká unie.
Pokud by snad někdo chtěl o některých údajích o druidu Górdanovi pochybovat, ať se poučí z historických pramenů. S ničím zde uvedeným nepolemizuje ani Kosmova kronika,
ani Dalimilova kronika.
Do polemiky o Górdanovi se nezapojil dokonce ani František Palacký ve svých Dějinách národu českého v Čechách a v Moravě. A že toho napsal opravdu hodně - jako Palacký. Na druhou stranu musíme uznat, že Górdanovi nevěnoval ani kapitolu. Otužilci mu to však odpustí a pomník nedaleko Vltavy mu bourat nebudou.
Bližší informace o keltském druidovi a otužilci Górdanovi poskytne badatel v oblasti górdanologie a předseda České otužilecké unie:
